pondělí 29. října 2012

Jak na hodnotový screening (část 1)

V minulém článku jsem popisoval, jaká kritéria je dobré při hodnotovém screeningu sledovat a co znamenají. V dnešním článku se zaměřím na volbu hodnot některých těchto kritérií (PE, PB a CR).

Ještě než začnu psát dále, považuji za rozumné uvést, že aby hodnotový screening akcií dělal skutečně to co má, tedy vybíral zajímavé akcie z pohledu hodnotové investiční filozofie, tak je nutné splnění všech zvolených kritérií naráz, nikoliv jednotlivě.

Též je vhodné poznamenat, že u některých kritérií je dobré nejprve popřemýšlet, ze kterého sektoru (např. energetika, bankovnictví apod.) nás budou akcie zajímat a jaké hodnoty jsou v daném sektoru dobré pro potenciálního investora.

Volba hodnot kritérií

  • PE (Price to Earnings) – Jedno z nejvíce známých a sledovaných kritérií. Obvykle se udává, že k nákupu jsou vhodné akcie, co mají PE nižší než 15. Vyšší hodnoty PE jsou přípustné za předpokladu, že úměrně k tomu pravidelně roste i zisk společnosti. Např. u společností, jejichž zisk v posledních deseti letech rostl každoročně o několik procent, je možné tolerovat i vyšší PE než 15. Osobně si myslím, že nejlepší je v případě nákupu akcií zaměřit se na akcie s PE pod 10, přičemž je zároveň dobrá perspektiva, že zisk společnosti nebude klesat. Vždy je dobré si uvědomovat, co PE vlastně znamená. Hodnota PE udává, za jaký násobek (čistého) ročního zisku připadajícího na jednu akcii, se tyto akcie obchodují.
  • PB (Price to Book value) – Další oblíbené kritérium, u něhož se často udává, že maximální přípustná hodnota je kolem 2. I já osobně mám rád, když má akcie PB pod 2. Pan Gladiš ve své knize „Naučte se investovat“ dokonce udává jako maximální hodnotu vhodnou pro investici 1,5.
  • CR (Current Ratio) – Hodnota tohoto kritéria udává, jak dobře je společnost schopna hradit své krátkodobé závazky a jeho nízká hodnota může signalizovat nebezpečí budoucích platebních problémů. Podle mého názoru by měla být jeho hodnota aspoň 1, kdy se velikost krátkodobého cizího kapitálu (tedy krátkodobého dluhu) rovná velikosti oběžných aktiv (tedy aktiv s dobrou likviditou). Podle Daniela Galdiše má být hodnota CR dokonce aspoň 2.


V příštím článku proberu volbu hodnot dalších kritérií (zmíněných v předchozím článku).
   

pondělí 22. října 2012

Hodnotový screening akcií

Při aplikaci hodnotové filozofie v praxi je dobré umět vyfiltrovat ty akcie, které jsou z pohledu hodnotové filozofie zajímavé. V hodnotové filozofii jsou zajímavé především „levné akcie“, avšak zde pozor na výklad tohoto slovního spojení. Levnými akciemi se zde myslí takové akcie, jejichž cena na burze je nižší, než jejich skutečná (vnitřní) hodnota. Proces filtrace potenciálně zajímavých akcií z pohledu hodnotové filozofie je možné nazývat: hodnotový screening akcií.

V hodnotovém screeningu jde především o nastavení takových kritérií pro filtraci, aby jím prošli pouze ty společnosti, které jsou levné (tedy mají vysokou vnitřní hodnotu vzhledem k jejich ceně na burze). Důležitá kritéria, která doporučuje sledovat např. kniha: Naučte se investovat, jsou PE, PB, DE, CR, dividenda, tržní kapitalizace a růst zisku.

  • PE – z angl. price to earnings ratio, neboli poměr ceny akcie k zisku na akcii. Čím je tento ukazatel menší, tím je akcie levnější.
  • PB – z angl. price to book value, neboli poměr ceny akcie k účetní hodnotě vlastního kapitálu připadajícího na jednu akcii. I zde platí, že čím je tento ukazatel menší, tím je akcie levnější.
  • DE – z angl. debt to equity, neboli poměr dluhu k vlastnímu kapitálu společnosti. Čím je tento ukazatel vyšší, tím vyšší je zadlužení společnosti.
  • CR – z angl. current ratio, neboli likvidita společnosti. Ta udává poměr oběžných aktiv ke krátkodobému cizímu kapitálu společnosti. Čím je tento ukazatel vyšší, tím lépe společnost zvládá likvidovat své krátkodobé závazky.
  • Dividenda – pravděpodobně z angl. „divide“ (jako dělit), neboť dividenda znamená podíl na zisku společnosti. Čím vyšší je dividenda vzhledem k ceně akcie, tím lépe pro investora. To ovšem platí za předpokladu, že dividenda je vyplácena ze zisku společnosti a že není vyplácena např. na úkor zvyšování zadlužení společnosti.
  • Tržní kapitalizace – vyjadřuje tržní hodnotu společnosti jako násobek ceny akcie na burze a počtu vydaných akcií. Obvykle se udává, že společnosti jsou pro investory tím bezpečnější, čím vyšší mají tržní kapitalizaci.
  • Růst zisku – často se bere za delší období, např. několik let a určitě je pro investory dobré, když v posledních letech zisk společnosti rostl.

V příštím článku rozeberu jaké hodnoty uvedených kritérií volit, jaké nástroje lze při hodnotovém screeningu akcií použít a jak s těmito nástroji pracovat.
   

čtvrtek 11. října 2012

O investičních filozofiích

Při investování (nejen) do akcií je vhodné uplatňovat předem danou strategii, často nazývanou investiční filozofie. Mou velkou chybou v prvopočátcích investování do akcií bylo, že jsem předem žádnou takovou investiční filozofii neměl a akcie jsem nakupoval spíše podle aktuální nálady, dojmů, trendů na trhu a podobně. Teď říkám, že by bylo bývalo dobré se tomuto chování vyvarovat. Na druhou stranu jsem rád, že jsem si tím prošel a ověřil si pravdivost tvrzení, že je potřeba mít předem definovánu nějakou racionální strategii – investiční filozofii.

Investiční filozofie každého investora by měla odrážet jeho samého, měla by vystihovat jeho názor na efektivitu trhu, racionalitu ostatních investorů a obecně fungování trhů.

Investičních filozofií je celá řada a jak píše pan Daniel Gladiš ve své knize Naučte se investovat: „s určitou nadsázkou by se dalo říci, že je tolik investičních filozofií, kolik je investorů“. Přesto existuje několik základních investičních filozofií, které jsou dobře vymezitelné. Mezi ně podle pana Gladiše patří:

  • růstová filozofie,
  • hodnotová filozofie,
  • časování trhu,
  • strategie využití arbitráží,
  • strategie aktivního obchodování a
  • technická analýza.

(popis jednotlivých filozofií viz zmíněná kniha)

Ze všech uvedených filozofií je mně osobně nejbližší hodnotová, ta se zabývá skutečnou hodnotou toho, co kupujeme (např. akcie) a porovnává ji s aktuální tržní hodnotou (za kolik je možné ji koupit). Na základě tohoto porovnání se pak dá o akcii usoudit, zda je levná či nikoliv. Pochopitelně je akcie levná v případě, že je její skutečná hodnota vyšší, než její tržní hodnota. No a zcela logicky je doporučováno vybírat si pro své investice právě levné akcie.
  

úterý 9. října 2012

Do čeho se dá investovat 10 tisíc Kč?

Hned z kraje pominu možnosti, které nepovažuji za investice, ale spíše za generátory provizí a poplatků bankám či finančním institucím. Těmi myslím především produkty jako je IŽP (investiční životní pojištění), většina OPF (otevřené podílové fondy) a podobně.

Ačkoliv se může zdát, že částka 10 tisíc Kč je značně limitující a pro investování nepoužitelná, tak mě napadají hned 2 možnosti, jak ji chytře investovat. V mém okolí existuje mnoho lidí, kteří by rádi investovali, ale nedisponují příliš vysokými částkami. Na jejich otázku, do čeho bych investoval volných 10 tisíc Kč, bych asi ihned odpověděl do akcií. Od této částky to podle mě v případě akcií začíná dávat smysl.

Druhá možnost, která mě napadne, a která je v případě takovýchto částek možná i o dost zajímavější, je investovat do malých výdělečných webů. Není to tak dávno, co jsem narazil na web zabývající se právě investováním do webů: Inwebstor.cz. Dle mého názoru je to web s užitečnými informacemi, které mohou začínajícím v ledasčem pomoci. V jednom z příspěvků se řeší například i „Kde koupit ziskové weby“. Z českých portálů, kde lze weby kupovat, prý připadá v úvahu zejména Webtrh.cz. Pokud se ovšem nebudeme chtít omezovat na české a slovenské weby a omezenou nabídku, pak je údajně vhodným kandidátem Flippa.com, kde je možné pořídit výdělečný web už i za cenu několika desítek dolarů.

Napadají Vás nějaké další možnosti, jak smysluplně investovat 10 tisíc Kč?